Pokud někdo z Vašich blízkých zemře a Vy si přejete, aby měl církevní pohřeb (případně pokud to bylo přání zesnulého), prosím, řiďte se v naší farnosti následujícími pravidly, která Vám pomohou k vyřízení pohřbu:
Nejprve si domluvte termín s pohřební službou, která pak zavolá na faru a domluvíme konkrétní termín, který by všem vyhovoval. V kostele za zesnulého sloužíme vždy mši svatou.
Při obřadu pokud chcete, aby zazněl životopis zesnulého, tak ho sepište a dejte knězi, alespoň 1 den před obřadem.
Křesťanský obřad pohřbu má svá pevná pravidla, která nelze měnit. V kostele proto není možné např. pouštět reprodukovanou hudbu nebo pronášet proslovy, které se neshodují s křesťanským poselstvím. Pohřební služba vozí zesnulého cca 45 minut před obřadem do kostela. 
Ve stanovený čas pak začíná smuteční obřad.
V případě kremace se po obřadu v kostele vyprovodí rakev se zesnulým ven před kostel a pohřební služba jej pak odveze do krematoria. V případě, že bude zemřelý pohřben na hřbitově, jede se po obřadu v kostele na hřbitov.
Církev nestanovuje poplatky za smuteční obřad. Nicméně jsme vděční za příspěvek na pokrytí nákladů na provoz kostela, které v souvislosti s pohřbem vznikají (elektřina, topení, svíce, úklid atd.). Tento příspěvek je formou Vašeho finančního daru, který můžete knězi dát před nebo po pohřbu. Na tento dar lze vystavit potvrzení.

Pohřební služba přiveze rakev se zemřelým zpravidla 45 minut před začátkem obřadu. Nejbližším pozůstalým stačí být v kostele půl hodiny před začátkem obřadu. 
Mše sv. probíhá obvyklým způsobem. 
Po modlitbě po přijímání je možnost přečíst životopis zesnulého (tak, jak jej pozůstalí napíší). Pak následuje závěrečný obřad pokropení rakve se zesnulým. 
Kněz: Nyní je třeba prokázat našemu zemřelému poslední službu lásky, rozloučit se s ním a odevzdat ho Pánu Bohu.
Modleme se tedy s důvěrou:
Ať náš Bůh, který je Bohem živých, jej vysvobodí ze smrti, ať je k němu ve svém soudu milosrdný a odpustí mu jeho poklesky.
Modleme se, aby Kristus, dobrý pastýř, který dal život za své ovce, jej s Bohem smířil a dovedl ho do věčné radosti.
Varhaník hraje zpěv „Věřím, že můj vykupitel žije…“, kněz pokropí rakev svěcenou vodou. Poté kněz říká modlitbu: 
Do tvých rukou, Bože svěřujeme našeho zemřelého, neboť věříme, že žije, i když zemřel. A prosíme tě:
Ať mu všechno, čím se v lidské slabosti provinil, tvá milosrdná láska odpustí. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Nyní se všichni postaví a rakev se zesnulým se vynese ven před kostel. Pozůstalí jdou za rakví. Až jsou všichni shromážděni venku, pohřební služba odjíždí se zesnulým. 
Následuje-li kremace, je obřad u konce. 
Následuje-li uložení do hrobu, pak se pozůstalí přemístí na hřbitov. 
V kostele hraje varhaník. V případě zvláštního přání na hudbu nebo zpěv si musí pozůstalí zajistit hudebníky či zpěváky. V kostele nelze pouštět reprodukovanou hudbu (z magnetofonu apod.).

Pohřební služba přiveze rakev se zemřelým zpravidla 60 minut před začátkem obřadu. Nejbližším pozůstalým stačí být v kostele půl hodiny před začátkem obřadu. 
Na začátku obřadu se všichni postaví, kněz začne znamením kříže, následuje pozdrav, úkon kajícnosti a vstupní modlitba kněze:
Bože, Otče všemohoucí, 
tvůj syn pro nás zemřel a pro nás vstal z mrtvých. 
To je naše víra, a v této víře se dovoláváme tvého slitování: 
Ať tvůj zesnulý, který zemřel v Kristu, je také vzkříšen. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo za rodiče:
Bože, plníme tvé přikázání ctít otce a matku a prosíme tě:
smiluj se nad tímto naším zemřelým otcem (nad touto naší zemřelou matkou), odpusť jí a dej, ať se s ním (s ní) jednou sejdeme ve tvé věčné radosti. Skrze Krista, našeho Pána.
Následuje čtení z Písma sv., žalm a evangelium. Po evangeliu je kázání a následují přímluvy. 
 
Přímluvy
Milovaní bratři a sestry, modleme se za všechny živé i zemřelé, zvláště pak za našeho zesnulého (za naši zesnulou). Volejme k Bohu, našemu Otci, který vzkřísil z mrtvých svého Syna.
- Otče milosrdenství a Bože útěchy, odměň svou věčnou láskou tohoto zemřelého za dobro, které vykonal a ve svém milosrdenství mu odpusť jeho hříchy. Všichni odpovídají „Prosíme tě, vyslyš nás.“
- Odměň všechny zarmoucené příbuzné útěchou, která pramení z tvé otcovské dobroty.
- Pomoz nám, abychom nezapomínali na krátkost a nejistotu života.
- Dej, ať z víry v tebe čerpáme sílu pro svůj život.
- Prosíme tě za všechny, které v životě stihlo velké utrpení, ať u tebe věčně zakoušejí tvou spravedlnost a dobrotu.
- Modleme se za všechny zemřelé příbuzné, aby je Pán očistil od jejich poklesků, aby se s ním mohli věčně radovat.
- Smiluj se i nad námi, až nás z tohoto světa zavoláš.
Bože, ty nechceš, abychom plakali jako ti, kdo nemají naději v život věčný. Pomoz nám prožívat čas života zde na zemi tak, abychom, až budeme umírat, přijali dar tvé milosrdné lásky. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Nyní se společně všichni pomodlí modlitbu Otče náš.
Poté je možnost přečíst životopis zesnulého (tak, jak jej pozůstalí napíší). Pak následuje závěrečný obřad pokropení rakve se zesnulým. 
Kněz: Nyní je třeba prokázat našemu zemřelému poslední službu lásky, rozloučit se s ním a odevzdat ho Pánu Bohu.
Modleme se tedy s důvěrou:
Ať náš Bůh, který je Bohem živých, jej vysvobodí ze smrti, ať je k němu ve svém soudu milosrdný a odpustí mu jeho poklesky.
Modleme se, aby Kristus, dobrý pastýř, který dal život za své ovce, jej s Bohem smířil a dovedl ho do věčné radosti.
Varhaník hraje zpěv „Věřím, že můj vykupitel žije…“, kněz pokropí rakev svěcenou vodou. Poté kněz říká modlitbu: 
Do tvých rukou, Bože svěřujeme našeho zemřelého, neboť věříme, že žije, i když zemřel. A prosíme tě:
Ať mu všechno, čím se v lidské slabosti provinil, tvá milosrdná láska odpustí. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Nyní se všichni postaví a rakev se zesnulým se vynese ven před kostel. Pozůstalí jdou za rakví. Až jsou všichni shromážděni venku, pohřební služba odjíždí se zesnulým. 
Následuje-li kremace, je obřad u konce. 
Následuje-li uložení do hrobu, pak se pozůstalí přemístí na hřbitov. 
V kostele hraje varhaník. V případě zvláštního přání na hudbu nebo zpěv si musí pozůstalí zajistit hudebníky či zpěváky. V kostele nelze pouštět reprodukovanou hudbu (z magnetofonu apod.).